3. Výuka  Stromy v lese



 

Strom je jedním z nejmocnějších symbolů lidstva. Je ztělesněním života, výrazem sjednocení tří říší (nebeské, pozemské a vodní) a osou, kolem níž je uspořádán celý svět. Staré národy většinou věřily, že strom je nabit spoustou božské tvůrčí energie, kterou může zasvěcený využít k získání přístupu k jiným formám života. Lesy se staly symbolem tajemství a proměny a domovem čarodějů a kouzelníků.

Strom byl uctíván téměř ve všech částech světa, kde bylo příznivé podnebí pro jeho růst. Některé symbolické významy stromu jsou skutečně všeobecně platné. Věčně zelené stromy symbolizují dlouhověkost a nesmrtelnost. Zatímco opadavé obrodu a znovuzrození: v obou případech však ujišťují lidstvo o plynulosti bytí. Jednotlivé druhy stromů si však získaly v různých kulturách různé významy. Keltové a seveřané chovali ve velké úctě dub. Keltové podle stromů dokonce sestavili stromový kalendář, někdy zvaný keltský stromový horoskop či stromoskop.Lidé pokorně objevují zapomenutou krásu a začínají si vzpomínat na úctu, kterou stromy zahrnovali naši pohanští předkové. Strom už není jenom dárcem dřeva na nábytek, papír a hudební nástroje. Strom je uklidňující přítel. 

Na světě neexistují větší a působivější organismy, než ony četné druhy stromů, které propůjčují ráz rozlehlým částem pevniny. S postupujícím růstem prokáží stromy převahu nad všemi ostatními druhy rostlin zemského povrchu. Za tuto vlastnost vděčí především třem biologickým zvláštnostem, které se takto vyskytují společně pouze u stromů: výškovému vzrůstu, mimořádně stabilnímu, pevnému vegetačnímu ústrojí a dlouhou životností. Stěží si dovedeme představit, že když klíčila semena nejstarších, dosud žijících sekvojovců, v Evropě končila doba bronzová. Nejstarší stromy naší planety jsou zakrslé borovice osinaté v pohoří Sierra Nevada - okolo 4000 let (nejstarší prokázaný věk 4700 roků), za což patrně vděčí tomu, že podstatnou část roku musí strávit v podmraženém stavu za mimořádně nízkých teplot. Hned za nimi se řadí k nejstarším stromům sekvojovce obrovské s naměřeným stářím mezi 1500 - 3000 roky. Mezi nejstarší stromy Evropy jsou tis ve Fortingallu ve Skotsku (3000 let) a proslulý německý fémový dub u Bocholtu, jehož stáří je odhadováno na 1300 let. Když uvážíme, že průměrná životnost buků a smrků je 200 - 300 let a lípy a dubu okolo 500 let za příznivých podmínek, jistě se mnou budete souhlasit, že pod takovými stromy se těžko můžeme ubránit zamyšlení, co všechno za svůj život pamatují a čeho byly svědky a asi nás nepřekvapí, že mnoho lidí ucítilo potřebu tyto památné stromy oslavit a chránit.


 

Památná alej ve Všedobrovicích

    
Nedaleko zámku Štiřín, na místě, kde by je nikdo nečekal, tak trochu "na ráně" a přitom v úkrytu, roste společenství zřejmě nejstarších lip na KamenickuTvoří oboustrannou alej podél staré cesty mezi zámkem Štiřín a obcí Všedobrovice.Památná alej je součástí lipových stromořadí, které na Kamenicku, založil rod Ringhofferů již v 17. století. V porovnání s ostatními stromy v okolních stromořadích jsou tyto lípy opravdovými mohykány. Obvody kmenů mají nezřídka i více jak 5,5 metru a věk většiny lip jsme odhadli na 400 a více let.Projít starou cestou pod jejich široce rozložitými korunami je opravdový zážitkem, který každému jistě vydrží na dlouhou dobu.V naší krajině již bohužel není mnoho krásných, starých dřevin, které upoutají na první pohled svým majestátem, krásou a přírodní silou, která z nich vyzařuje. S tím, jak postupně dochází k přirozenému, ale často i k zbytečně předčasnému ukončení života stromů rukou člověka, roste potřeba významné jedince jednotlivých druhů chránit. Navíc je třeba postupně vyhledávat a chránit i nové, perspektivní stromy, aby i naše děti a děti našich dětí mohly zažít ty nádherné pocity obdivu a pokory k přírodním výtvorům. Je známo, že mnoho stromů má léčivé vlastnosti a lidé využívali kůru z bílé vrby na léčbu chřipky, dubovou kůru na zastavení krvácení, lipového květu proti kašli ap., ale méně se ví, že pomocí rostlin můžeme léčit rostlinné neduhy, zbavit rostliny škůdců, dezinfikovat semena a léčit plísně na zahradě a vyhnout se tak chemikáliím s jejich vedlejšími účinky. 



Život stromu

 
Nový les se rodí ze semínek stromů a již staří lesníci věděli, že odborně založené lesní semenářství je základem pěstování lesů. Cílem lesního semenářství je zajistit geneticky vysoce hodnotné a kvalitní osivo pro umělou i přirozenou obnovu nebo zakládání lesních porostů.
Jednotlivé stromy se liší tloušťkou, výškou, tvarem kmene a koruny či dobou rašení. A každý strom je výsledkem dědičného založení a měnících se životních podmínek. Díky přírodnímu výběru se podmínkám prostředí přizpůsobovaly nejen jednotlivé stromy, ale i celé jejich skupiny a stromy v celé oblasti, tzv. populace. Populace, která vznikla jako důsledek dlouhodobého přizpůsobování se přírodním podmínkám, se nazývá ekotyp.
V minulosti došlo k tomu, že v některých oblastech vhodné ekotypy lesních dřevin buď úplně vymizely, nebo se zachovaly v množství, které nestačí pro reprodukci lesních porostů. Proto je třeba někdy přenášet lesní osivo odjinud. Možnosti přenosu osiva v rámci České republiky stanoví semenářská rajonizace, jejíž základ tvoří tzv. lesní oblasti. Jsou to územní celky vymezené geografickými, geomorfologickými a klimatickými podmínkami. U hlavních jehličnatých dřevin (smrku, borovice a modřínu) se slučují do semenářských oblastí. To je území, kde stanovištní podmínky odpovídají přirozenému rozšíření a biologickým požadavkům určitých ekotypů a kulturních odrůd lesních dřevin. Slouží především pro koordinaci sběru a přenosu semena a sazenic.
Rozlišujeme tyto semenářské oblasti:pro smrk: krušnohorskou, středočeskou, jihočeskou, Českomoravské vrchoviny, severočeskou, západosudetskou, východosudetskou a západokarpatskoupro borovici: západočeskou, šumavskou, třeboňskou, severočeskou, východočeskou, Českomoravské vrchoviny, středočeskou, východosudetskou, Slezské nížiny, beskydskou, moravsko-slovenskou a rohatecko-záhorskou
pro modřín: jesenickou a ostatní území České republiky



Lužní les 

Lužní les je zvláštním druhem lesa a najdeme jej v plochých údolích velkých řek. Zde totiž dochází pravidelně nebo občasně k záplavám a ke kolísání podzemní vody. To ovlivňuje zastoupení jednotlivých dřevin v porostu. Pro takové lesy je typická patrovitost, kdy dřeviny menšího vzrůstu bojují o místo na slunci se svými staršími kolegy. Lesu často vévodí duboví velikáni skutečně úctyhodných rozměrů. Uschlé větve a rozpadající se kmeny připomínají kosti prehistorických zvířat.




Vzácné stromy
Nejvzácnější stromy lešenského parku objevíte u zámku Lešná a ve svahu pod restaurací Tyrol.  Zdejší velikáni vznikali a rostli již na počátku druhohor (před 200 miliony let), kdy se na Zemi objevila nejúspěšnější skupina plazů všech dob–dinosauři. Některé rostliny jejich éry v téměř nezměněné podobě přežily až do dnešní doby.Nejstarším stromem je zerav obrovský, který tu roste již více než sto let. Tento stálezelený strom pochází ze Severní Ameriky a může dosahovat výšky až kolem 60 metrů. Milovníci bonsají nepřehlédnou posvátný japonský jehličnan pajehličník přeslenitý. Z asijského kontinentu pochází i metasekvoje tisovcovitá a kryptomerie japonská. Obě jsou posledními zástupci dříve velmi početných a rozšířených skupin jehličnanů. Metasekvoje byla dokonce považována za již vyhynulou. Její objev v roce 1941 způsobil světovou senzaci. Cypřišek Lawsonův je odborníky označován za nejkrásnější jehličnatý strom. Všimněte si i sekvojovce obrovského, který bývá pro své rozměry nazýván "mamutím stromem". Pochází z Kalifornie a může dosahovat až stometrové výšky. U nás najdete hned tři, prozatím však podstatně menší exempláře. U zámku Lešná, přímo v expozici plameňáků malých a chilských, rostou dva tisovce dvouřadé. Svým vzhledem připomínají Wollemii vznešenou, vzácný australský jehličnan, který byl znovuobjeven až v roce 1994 nedaleko Sydney. Tisovec však pochází ze Severní Ameriky, kde roste podél řek a v bažinatých lesích. 

Kromě jehličnanů se může lešenský park pochlubit i dvěma zástupci velmi starých skupin listnatých stromů. Jinan dvoulaločný bývá nazýván  „živou fosilií“, jeho fosilní nálezy totiž pocházejí již z období druhohor. Zajímavé jsou listy zmarličníku japonského. Vůně vadnoucích listů totiž připomíná vůni čerstvých buchet, německý název tohoto stromu zní dokonce „koláčový strom.
 




 

Domácí úkoly
Vypracování úkolů používejte vlasní slova neberu okopírovaný text z internetu a také neberu krátké odovědi nic neříkající odpovědi.

1.Najděte ve svém okolí strom a důkladně si ho prohlídněte a popište ho od kořene až po korunu stromu.
2.Stali jste se stromem napište vaše pocity co cítíte co vidíte jak se o vás starají jaké to je být stromem.
3. Napište příběh ve kterém se bude jednat o léčivý strom jaké měl léčivé vlastnosti a v čem a komu pomohl.
4.Napište 5 druhů listů stromů popište je jak vypadají pokud kreslíte tak je i nakreslete.
5. Napište co vše nám lidem stromy mohou dát a co mohou dát zvířatům které žijí v lese.
6. Cypřišek Lawsonův za co byl odborníky považován?
7.Nejvzáčnější stromy u jakého zámku objevíte?